30. 10. 2020
Jana Krumholcová, zelená zastupitelka zvolená za koalici Spojnci pro kraj
Díky vaší volební přízni uspěli středočeští Zelení v krajských volbách a to v rámci koalice Spojenci pro kraj. Jeden mandát připadl i Janě Krumpholcové, zastupitelce města Mladá Boleslav, profesí učitelce a člence Zelených. V novém rozložení kraje se Jana Krumpholcová stane předsedkyní výboru pro školství a bude tak moci ovlivnit vývoj zejména středního školství. Jak? Odpověď přinášíme v rozhovoru níže.
Stala jste se první zvolenou zastupitelskou za Zelené ve Středočeském kraji. Jak se cítíte?
Předně musím moc poděkovat všem voličům, kteří mi dali svůj hlas. Byla jsem mile překvapena množstvím preferenčních hlasů, které jsem získala napříč krajem, nejen na svém „rodném“ Boleslavsku. Za Zelené mám radost, je to pro nás veliký úspěch, kterého jsme dosáhli díky úspěšnému vyjednávání o koalici s TOP 09 a hnutím Hlas.
Máte za sebou první jednání v rámci široké koalice o programu a funkcích. Jak jednání probíhají? Objevily se první třecí plochy?
Jednání probíhají v překvapivě přátelské a hlavně konstruktivní atmosféře. Opravdu všichni přistupujeme k vyjednávání s otevřenou myslí a snažíme se nacházet kompromis, kdy každý je ochoten ustoupit ve prospěch celku. Jsem spokojena, že výsledné programové prohlášení je dost zelené. Je vidět, že lidé, kteří mají reálnou rozhodovací pravomoc na místní úrovni, vidí, jak krajina trpí klimatickou změnou. Proto je bezpodmínečně nutné a vlastně nejsnáze realizovatelné to začít řešit na místní úrovni, obzvlášť pokud je celostátní politika v tomto zatím zablokovaná.
Proč jste se rozhodla kandidovat do krajského zastupitelstva?
Do politiky jsem vstoupila při mateřské v roce 2011, protože mě mimo jiné štvalo, že o většině záležitostí rozhodují muži. Jako čerstvá matka jsem najednou viděla jinou perspektivu při řešení problémů, než jaké byly prezentovány jako většinové, tedy z mužského pohledu. Tehdy jsem hodně řešila očkování, způsob vedení porodu i dnes rádoby alternativní způsob vzdělávání, kdy pro mě vždy jedinec byl originál, ne součást masy. Vždy jsem považovala za důležité, aby kdokoliv z nás měl stejné šance a příležitosti dosáhnout úspěchu a uznání, nebo obdržet pomoc, když se ocitne v problémech. Vzhledem k mému profesnímu zaměření a zkušenostem např. i z mládí, kdy jsem skautovala, bylo rozhodování o příslušnosti k politické straně jasné – Zelení jsou tradiční stranou s jasně ukotvenými hodnotami. Při mateřské jsem založila lesní školku a zřejmě i díky tomu jsem se roce 2018 stala zastupitelkou průmyslové Mladé Boleslavi. Podařilo se mi složit kandidátku z důvěryhodných lidí, a krajské volby byly potvrzením, že Zelení i moje práce jsou pro lidi v kraji důležité. I v krajském zastupitelstvu je však žen necelá čtvrtina, tedy méně než v běžné společnosti. Politika holt stále více patří mužům, proto dle mého roste nespokojenost se stavem životního prostředí, školství i dalších sfér.
Čeho jste chtěla v kraji dosáhnout?
Jako Zelení jsme šli do spolupráce se Spojenci s cílem prosazovat nejen ochranu životního prostředí a řešení klimatických změn, které mají dopad na celou společnost, tedy energetiku, zemědělství a krajinu, průmysl atd., ale uvědomujeme si, že pro celkové společenské změny musíme začít u nejmladší generace, proto tedy další prioritou je školství. To středočeské, které je pod správou kraje, je bohužel v nedobré kondici, podfinancované, a důsledky předchozích vlád pozorujeme – na rekonstrukce, vybavení a dobré ohodnocení kantorů chybí finance. Jako Zelení však vnímáme i potřebu obyvatel kraje po dokončení významných tras silnic a dálnic, nicméně na západ od nás mají skvělou veřejnou dopravu zejména železniční a rychle se rozvíjí cyklodoprava. Zelení vždy byli moderní stranou a současný pandemický vývoj ukazuje, že nehledět více dopředu a nezvažovat jiná než tradiční řešení způsobuje čím dál větší zaostávání našeho regionu. Potřebujeme pružněji reagovat na současné výzvy, k tomu však potřebujeme mít ve vedení zodpovědné politiky.
Michal Trkan, předseda středočeských Zelených, gratuluje nově zvolené krajské zastupitelce Janě Krumpholcové.
Co si realisticky myslíte, že bude ve Vašich silách změnit?
Po několika jednáních nové koalice mohu potvrdit, že spolupráce mezi vítězným STAN, ODS, Piráty a Spojenci je poměrně hladká a všichni mají silnou vůli nacházet ta nejlepší řešení pro všechny Středočechy. Díky důležitým zkušenostem zvolených zastupitelů, kteří jsou významnými lidmi z radnic, se daří snadno dohodnout na prioritách – v podstatě všichni chceme dobře fungující kraj a stavíme se zodpovědně k tomu, v jakém stavu kraj přebíráme a jaký jej chceme po 4 letech práce předat dál. Je nezbytné udělat mnoho změn, od personálních po otevření úřadu veřejnosti a zajištění větší transparentnosti nejen v informacích, ale i při zadávání zakázek, kde mizí velké objemy veřejných peněz. Když se to podaří, bude více prostředků na nutné změny např. v dopravě i v dalších oblastech.
Povedete výbor pro školství. Radním pro školství Milan Vácha za STAN a hejtmanka Pecková zároveň tvrdí, že školství je její srdeční záležitost. Jste spolu v užším kontaktu? Co z pozice předsedkyně výboru můžete ovlivnit?
Pro mě bylo školství prioritou od začátku, kdy jsme se začali bavit o programu Spojenců. Musím ocenit kvalitní tým, který se po volbách poskládal. Bohužel střední školy v kraji jsou obecně ve špatném stavu, minimálně co se výsledků srovnávacích testů týče. Problém je i se žáky z chudších rodin, kdy ne se všemi se podařilo během jarního lockdownu spojit. Tam musí kraj určitě pomoci, tak jako obce pomohly svým základním školám a nabízejí dětem k zapůjčení například tablety. Mimochodem se mi teď díky Noře Fridrichové, Alze a T-Mobile podařilo sehnat počítač pro jednoho žáka. Jsem za tuhle pomoc moc vděčná, ale zároveň to ukazuje, jak nepřipravené jsou střední školy po vládě ANO a ČSSD v kraji. Tady měla být systémová pomoc a místo toho to zase lepíme svépomocí z dobročinnosti jednotlivců a firem.
Co budete považovat jako úspěch, když se Vám na konci volebního období podaří docílit?
Kraj spravuje střední školy, avšak okolo Prahy je nedostatek míst i ve školkách a na základkách. Naší snahou tedy bude tlačit na vládu i skrze legislativní změny (například se zachováním dětských skupin, které současná vláda hodlá zrušit), abychom problém nedostatku kapacit efektivně řešili. Střední školství také čeká nutná proměna, po rychlém vyhodnocení dat musíme optimalizovat síť škol a jejich dostupnost v rámci kraje. Pro mě je důležité, že s radním pro školství máme naprostou shodu v prirotách, dle vývoje jednání v krajské koalici bude spolupráce příjemná a efektivní. Velmi se na to těším a mám za to, že výsledky budou přicházet rychle.
Co bude první, co budete chtít řešit?
Přebíráme krajskou správu ve velmi špatné kondici, což se ostatně odráží na situaci v tomto krizovém stavu – hovoří se o kolapsu nemocnic pod správami krajů, taktéž u škol i po jarní vlně COVID je připravenost na distanční výuku rozličná. Přesto bych chtěla vyzdvihnout neskutečné nasazení zdravotníků, kteří to kvůli selháním české vlády mají v těchto dnech opravdu kruté. Ráda bych v této souvislosti vyzvala veřejnost, aby jakýmkoliv způsobem podpořila ty, co jsou na pokraji sil – na jaře jsme to dokázali a lidé byli plní sounáležitosti a pomáhali si, dnes však své zklamání vyléváme na ty, kteří si to nezaslouží.
Prstenec v okolí Prahy trápí nedostatek středních škol, vnější periferie naopak vylidňování a pokles počtu dětí. Jak to řešit?
Právě tento školní rok jsem učitelkou na velmi dobrém učilišti, poznávám tedy situaci z té druhé strany, i když své děti do střední školy budu vysílat až za pár let. Situace středních škol je velmi smutná, ředitelé si stěžují na dosavadní špatnou spolupráci s krajem, který neřešil rekonstrukce a vybavení svých škol. Došlo k dramatickému zaostání středních škol a zejména učilišť, kdy děti z často již rekonstruovaných a vybavených základek přechází na střední. Tam však nemívají přístup k nejmodernější technice, jaká je pak obvykle čeká v praxi. Potřebujeme tedy zefektivnit spolupráci kraje, škol i firem, které mají o spolupráci se školami zájem. Pravdou však je, že o poznání dál jsou některé firemní či soukromé školy, které připravují žáky rovnou na praxi v reálném světě, takže mládež má přímý přístup k technologiím, na kterých bude po škole pracovat. V tomto mohou být rozdíly mezi školami skutečně dramatické a kraj by tento rozdíl měl co nejrychleji vyvážit.
Budete podporovat narůstání počtu soukromých škol?
V brzké době budeme vyhodnocovat analýzy počtu žáků v jednotlivých stupních škol a požadavky obcí na rozšíření kapacit v souvislosti s demografickým vývojem našeho kraje. U středních škol navyšování počtu není žádoucí, naopak leckde chybí základky a stále i mateřské školy. Je tedy nezbytné síť optimalizovat, aby požadavkům rodin odpovídala vybavenost obcí, a děti nemusely složitě dojíždět mimo svůj region. Středočeský kraj se má stát soběstačným v zajištění občanského vybavení a služeb, dokonce bychom rádi vytvořili udržitelnou a zajímavou konkurenci Praze. Se současným vedením kraje jsou naše vize reálné a na spolupráci se osobně velice těším.
A otázka na závěr, opusťme na chvilku oblast školství a podívejme se na problematiku dopravy, která trápí mnohé ve Středočeském kraji. Co by měly být dle Vás priority v této oblasti?
Společnou prioritou nové koalice je dostavba obchvatů obcí na trase Tábor – Praha, která je velice zatížena dopravou a po dokončení dálnice všichni touží dlouhé dekády. Jak ale víme, přípravné práce před realizací stavby jsou komplikované a v současné době zahájení výstavby brání i nedostatky v projektové dokumentaci. Než se to vyřeší, může dojít k těžko předvídatelnému vývoji nejen v rozložení politických sil ČR, ale i v požadavcích na dopravu obecně.
Pokud si představíme ekonomickou krizi, která zjevně bude následovat po současné zdravotnické, mnozí budou přehodnocovat, do čeho budeme investovat a jaký přínos dané výdaje z veřejných rozpočtů budou mít pro další generace. Očekávám tedy, že během následujících 4 let nezačne výstavba D3 částí Posázaví, neboť pro to nebude jednak dostatek financí, ani snad politická vůle ze strany krajských zastupitelů. Podívejme se například na absurdní stavbu prezidentem protlačovaného kanálu Dunaj-Labe-Odra, kterou nechce nikdo v dotčeném regionu. Věřím, že do politiky se po současné pandemii začne postupně vracet důvěryhodnost a smysluplnost politických rozhodnutí.
Ptala se Soňa Mikešová
členka krajské rady Středočeských Zelených