15. 3. 2025
Luboš Kožíšek je zastupitelem Mníšku pod Brdy, správcem barokního areálu Skalka a člověkem, který propojuje historii, přírodu a komunitu. V rozhovoru mluví o tom, proč se rozhodl po návratu do rodného města zapojit do komunální politiky, jaké výzvy řeší jako opoziční zastupitel a proč je pro něj důležité, aby Mníšek nejen rostl, ale také si zachoval svou tvář. Jaké projekty ho aktuálně zaměstnávají a kde vidí největší potenciál pro rozvoj města? Přečtěte si rozhovor s člověkem, který žije tím, co dělá.
Luboši, můžeš nám přiblížit svou cestu k současným rolím zastupitele a správce barokního areálu Skalka? Co tě motivovalo k angažmá v oblasti kultury a veřejné správy?
Odpověď je vlastně docela jednoduchá – vždycky jsem se zajímal o své okolí, bavila mě historie spojená s místními památkami a od dětství jsem mohl sledovat náročnou obnovu Skalky. Je fascinující, že toto krásné poutní místo podařilo zachránit. Rozhodnutí zapojit se do komunální politiky přišlo ale až po návratu ze zahraničí. Žil jsem v Anglii a také ve Španělsku a když jsem se vrátil přišlo mi, že mohu díky této zkušenosti vidět náš Mníšek jinýma očima. Myslím, že se to stává každému, kdo se po delší době vrátí domů – najednou porovnáváte život tady se zkušeností odjinud. Uvědomil jsem si tak, že bych mohl svoje zkušenosti zužitkovat a pomoci zlepšit některé věci v našem městě. Mám na mysli změnu přístupu k péči o veřejný prostor, aby město vypadalo lépe a lidé se v něm i lépe cítili. Kladl bych větší důraz na přístupnost (nejen) veřejných budov, podporu center trávení volného času pro mladé lidi – to měli Španělé skvěle propracované Důležitá je pro mě například i dobrá péče o svěřený majetek patřící městu.
Jaké výzvy a příležitosti přináší správa historického areálu Skalka? Mohl by ses podělit o některé úspěchy či plány do budoucna?
Výzev je celá řada, ale nejvíc bych si přál, abychom pokračovali v obnově areálu tak, jak to kdysi zahájili naši předchůdci. Těsně po roce 1989 se město rozhodlo převzít zdevastovaný poutní areál Skalky do svého vlastnictví. Od té doby se podařilo dokončit obnovu kaple sv. Máří Magdalény, poustevny a z velké části i kláštera. To stálo mnoho úsilí a také peněz. Nyní nás čeká restaurování interiéru kaple, kde se nachází unikátní barokní grotta s umělými krápníky. Ta se bohužel dochovala jen v torzu, což je strašná škoda – význam totiž sahá i za naše hranice České republiky. Kapli projektoval významný barokní architekt Kryštof Dientzenhofer. Je nepochopitelné, že se za minulého režimu povolila těžba přímo pod památkou, kterou poddolování téměř zničilo. Prozradím na sebe, že bych se chtěl jednou dožít toho, že vstoupím dovnitř a uvidím krápníkovou jeskyni tak, jak ji viděli první poutníci v období baroka. Bude to ale ještě hodně dlouhá cesta, než se mi tento sen splní, a budu se proto snažit udělat vše, co bude v mých silách. Největší výzvou jsou v tuto chvíli finance – k restaurování interiéru je nutné získat alespoň část finančních prostředků z dotací.
V rámci své funkce zastupitele, na jaké projekty či iniciativy se v Mníšku pod Brdy zaměřuješ? Jaké jsou tvoje priority pro rozvoj města?
Mojí prioritou je kultura, péče o památky a kultivovaný veřejný prostor. Kromě toho se věnuji krajině – pomocí drobných opatření se v ní snažíme zadržovat vodu a zvýšit druhovou pestrost. Podařilo se nám vysadit už desítky stromů, založit ovocné aleje a na co jsem nejvíce pyšný – obnovit starou úvozovou cestu, která byla zaorána v 90. letech. Velkým problémem v Mníšku je také rychlý odtok vody z lesů nad městem (Hřebeny) při přívalových deštích. Pokud bychom se vrátili my ze Společně pro Mníšek do vedení města, chtěl bych se zasadit o opatření, která umožní alespoň část této vody v lese zadržet.
Další věc, která mi leží na srdci, je kulturní dům. V 60. letech se postavilo pouze provizorní kulturní středisko, což znamená, že už 60 let dluží politikové městu plnohodnotný kulturní dům. Rád bych se zasadil o nápravu této situace. V neposlední řadě bych chtěl řešit místa, kde chybí chodníky. naopak bych se vyhnul megalomanským projektům, jako je nová multifunkční radnice. Místo toho bych raději za mnohem menší peníze opravil a přizpůsobil stávající historickou budovu. Ale to už jdu asi moc do detailů.
Mníšek pod Brdy leží v blízkosti chráněné krajinné oblasti Brdy. Jakým způsobem se město podílí na ochraně a zviditelnění tohoto přírodního bohatství?
Město je členem spolku Turistická oblast Brdy a Podbrdsko, který vedu. Jde o organizaci destinačního managementu, která se snaží propagovat krásy našeho regionu a zvát lidi do koutů, které jsou méně známé. Mrkněte na náš web brdyapodbrdsko.cz a můžete sami posoudit, jestli se nám práce daří.
Jak vnímáš roli kulturních a historických památek, jako je Skalka, v životě místní komunity? Jaké aktivity či programy plánuješ pro obyvatele a návštěvníky?
Role památek je nezástupná. Vidím Skalku jako živé místo a ne jen připomínku vzdálené historie. Snažíme se pro lidi připravovat pestrý program – můžete k nám zavítat na komorní koncert v interiéru kláštera nebo větší venkovní akci pod širým nebem. Děláme komentované prohlídky, kterými se snažíme neotřele přiblížit historii místa, pořádáme výstavy výtvarného umění. Na Skalce se konala dokonce i cvičení jógy nebo Den poutníků. Je toho opravdu hodně. Novinkou letošního roku bude kulturní program s názvem “Skalecké kulturní léto”, na kterém spolupracujeme se skaleckým kultovním stánkem s občerstvením, který má svůj improvizovaný stage, a my pak budeme organizovat koncerty v klášteře a před kostelíkem. Přes léto tak společně uspořádáme okolo 20 koncertů různých žánrů. Je opravdu na co se těšit a na Skalce to bude žít.
Co považuješ za největší výzvu pro menší města, jako je Mníšek pod Brdy, v oblasti udržitelného rozvoje a jaké kroky by měla samospráva podniknout k jejich překonání?
Největší výzvou je udržet rovnováhu mezi rozvojem a zachováním přírodního i historického rázu města. Mníšek je atraktivní místo k bydlení, což znamená tlak na výstavbu. Je ale důležité, aby nové projekty respektovaly charakter města a aby se zároveň investovalo do infrastruktury – od škol přes dopravu až po veřejné prostory. Další zásadní téma je hospodaření s vodou, ať už jde o zadržování srážek v krajině, nebo lepší péči o vodní toky.
Určitě sem patří i snižování energetické náročnosti budov a rozvoj komunitní energetiky, například v městských bytových domech. Klíčové je nepřemýšlet jen v krátkodobém horizontu, ale plánovat s výhledem na desítky let dopředu. Udržitelná opatření mohou být na začátku nákladnější, ale jejich dlouhodobý přínos dává jasný smysl. V Mníšku pod Brdy, přestože jsme malé město, se v Zelených inspirujeme konceptem 15 minutového města. To znamená, že pro výstavbu důležité infrastruktury – nová školka, kulturní dům či knihovna – by měla být vybrána vhodná lokalita, která by měla být dosažitelná pěšky v rozumném čase z co největší části města. Plánování nových projektů by proto vždy mělo zohledňovat jejich umístění a dostupnost pro místní obyvatele.
Mohl by ses s námi podělit o své osobní zájmy či koníčky, které ti pomáhají udržovat rovnováhu
mezi pracovním a soukromým životem?
Rád běhám, ráno cvičím a každý den chodím do lesa s našimi čtyřnohými přáteli. Miluju Španělsko a jeho kulturu a také pro radost zpívám ve sboru Asihlasy. Zbláznil jsem se a ještě dálkově studuji vysokou školu na FF UJEP obor Dokumentace památek, kde se z donucení, ale s radostí, zabývám dějinami architektury a umění. O státnici z českých dějin jsem nikdy neusiloval, ale studium se mi velmi hodí pro obecný přehled. Jak říkám, na všem je třeba vidět pozitivní stránku věci.
Rozhovor s Lubošem Kožíškem připravila Martina Pokorná