21. 10. 2025
Vítejte zpět u našeho seriálu o Mladé Boleslavi. Druhý článek o Městě dvou tváří navazuje na kritiku současného stavu tím, že se bude věnovat hledání nové urbanistické rovnováhy v podobě čtyř hlavních strategií.
Město, které chce být víc než jen servisní zónou pro průmysl, potřebuje jasnou udržitelnou vizi – a konkrétní nástroje, jak se k ní přiblížit. Ze současných problémů přirozeně vyplývají čtyři základní směry, které by bylo možné v územním rozvoji sledovat. Pomohly by znovu nalézt rovnováhu mezi potřebami lidí, ekonomiky a prostředí.
- Ekonomická diverzifikace a lokální odolnost
Ekonomická budoucnost města by se neměla opírat jen o jeden dominantní sektor. Současné postavení Mladé Boleslavi jako průmyslového centra přináší stabilitu, ale i rizika. Je třeba vytvářet odolnější městskou ekonomiku založenou na pestrosti a propojenosti – zapojením vzdělávání, kultury, lokálních iniciativ a inovací.
Z urbanistického hlediska je klíčové vytvářet plynulé přechody mezi výrobními zónami a obytným městem. Místo ostrých hran by zde měly vznikat multifunkční zóny, které mohou sloužit jak podnikovému zázemí, tak potřebám veřejnosti – kulturní, vzdělávací nebo podnikatelské. Taková místa mohou vznikat i pod záštitou průmyslového aktéra, jako tomu bylo v případě Škoda Muzea. Zároveň je třeba upřednostnit transformaci stávajících areálů před záborem dalších ploch.
- Koordinovaný rozvoj a jasná pravidla
Zásadní výzvou pro město je také zvládnutí růstu – aby nové části byly skutečně městské a provázané se zbytkem organismu, nikoliv rozptýlené enklávy na periferii. Místo živelných rozvojů a ad hoc záměrů je třeba budovat strukturované prostředí s jasnými pravidly, která chrání krajinu a zároveň podporují kvalitní výstavbu.
V urbanistické rovině to znamená například definovat hranice zastavitelného území, zajistit návaznost nových obytných lokalit na veřejnou dopravu, pěší a cyklistické trasy a důsledně prosazovat strukturu založenou na ulici a veřejném prostoru. Důležitou roli mohou hrát i noví aktéři, jako jsou městské družstva nebo komunitní projekty.
- Mobilita jako nástroj soudržnosti
Doprava by neměla být jen způsobem, jak se dostat z místa A do místa B – ale nástrojem, který utváří soudržné město. Dnes jsou hlavní třídy ve městě často nehostinné koridory pro auta. Jejich přeměna na místa s městským životem, zelení a dostupnými službami může výrazně ovlivnit kvalitu života obyvatel.
Důležitá je také provázanost celého území – například přehledná a bezpečná síť tras pro pěší a cyklisty, která spojí okrajové části se školami, službami a centrem. A v každé lokalitě by mělo být místo, kde se lze zastavit – park, dvůr, náměstí. Mobilita by měla být prostředkem integrace, ne oddělování.
- Zeleno-modrá infrastruktura a klimatická odolnost
Změna klimatu bude stále více ovlivňovat kvalitu života ve městech. Mladá Boleslav musí reagovat systémem propojených zelených a modrých prvků – tedy vegetace, parků, vodních prvků a systémů hospodaření s vodou. Ty nejen ochlazují město a zadržují vodu, ale také zvyšují jeho obytnost a krásu.
Z urbanistického hlediska jde o propojení zelených struktur – například prodloužení Radouče směrem k obytným čtvrtím, využití koridorů podél železnice a silnic jako zelených pásů nebo oživení nábřeží Jizery jako aktivního veřejného prostoru. Vše doplněné o opatření pro retenci vody v uličním prostoru.
Co s tím dál?
Čtyři navržené strategie nejsou hotovým receptem, ale rámcem, kterým se může Mladá Boleslav inspirovat, pokud chce hledat rovnováhu mezi průmyslem a každodenním životem. K tomu je potřeba odvaha měnit zaběhlé pořádky, trpělivost při hledání shody a představivost, která přesahuje běžné plánování. Teď je jen na nás, jak tuto šanci využijeme.
Základní principy 1. strategie:
- Podpora lokálního podnikání, vzdělání, kultury a komunitní ekonomiky.
- Měkké přechodové zóny mezi průmyslem a městem s veřejnými funkcemi.
- Otevírání průmyslových struktur městu (příklady jako Škoda Muzeum).
- Recyklace území – transformace namísto nové výstavby.
- Zapojení různorodých aktérů do tvorby městské ekonomiky.
Základní principy 2. strategie:
- Vymezení hranic města a ochrana krajiny před expanzí.
- Napojení nových čtvrtí na MHD a pěší/cyklistickou infrastrukturu.
- Bloková struktura, uliční síť, veřejné prostory – místo solitér.
- Aktivní úloha města a občanských aktérů v územním rozvoji.
- Transparentní a srozumitelná pravidla pro nové záměry.
Základní principy 3. strategie:
- Proměna hlavních tříd v obytné a vybavenostní prostory.
- Stromy, městský parter, prostory pro setkávání, přechody.
- Síť pěších a cyklistických tras jako páteř soudržnosti města.
- Lokální veřejná prostranství v každodenním dosahu.
- Mobilita jako způsob spojení, nikoli separace částí města.
Základní principy strategie:
- Revitalizace břehů Jizery jako městského veřejného prostoru.
- Propojení zelených ploch do funkční sítě (Radouč, železnice atd.).
- Zadržování vody – propustné povrchy, městské parky, stromořadí.
- Zeleň jako každodenní součást městského života, ne jen dekorace.
- Odolnost vůči klimatickým výkyvům jako součást plánování.
Autor: Milan Macoun
Při tvorbě textu bylo použito podpory AI modelu ChatGPT.