18. 3. 2020

Některé efekty koronaviru jsou zjevné. Klesá spotřeba ropy, klesá produkce CO2. Klesá zahraniční obchod, padají ceny akcií, začíná být patrné, že žádná země světa není nastavena na soběstačnost. A tak se epidemie koronaviru ukazuje jako zajímavý test našeho globálního systému.

Stále ovšem je to spíše o hysterii a panice, než o přiznání si faktu, že běžná roční chřipka mívá více nakažených i více mrtvých, viz statistiky WHO, Světové zdravotnické organizace. Je zřejmé, že se vlády světa činí, aby nedošlo k rozšíření tohoto viru po celém světě, s propojeností současného světa se ale toto úsilí v horizontu půl roku už jeví jako neúspěšné. Výsledkem bude nakonec vakcína proti této nemoci, jako ji máme nyní i na chřipku.

A vládní i nevládní politické reprezentace se snaží (i proto, že to mají v popisu práce) prokázat svoji užitečnost, až se jich za rok někdo zeptá, co jste dělali, když tu byla epidemie. Poněkud se přitom zapomíná, že planeta trpí i jinými problémy, zjevně závažnějšími (klimatická změna a válčení a v důsledku toho masová migrace), ale bohužel dlouhodobějšími, kde se nedají tak snadno nahnat volební body. Obecně je to zejména chudnutí celosvětové populace, větší nerovnoměrnost rozdělení příjmů (2,153 dolarových miliardářů má bohatství jako 4,6 mld. lidí planety, a že neplacená práce žen a dívek představuje 10,8 bilionu dolarů ročně, OXFAM report, 2020). Klimatická změna je pak důsledkem tohoto pokřiveného finančního systému, kdy všechno je monetizováno, a člověk už je jen „surovinou a výrobním zdrojem“. Dobrovolně se vzdáváme své svobody ve prospěch systému. A když pak můžeme strávit pár dnů se svými rodinami navíc, protože stát uzavřel levné hlídání dětí ve školách,  jsme my dospělí spíše naštvaní, že nám klesá příjem a zisk. Zlaté tele, nejmocnější víra světa.

Ono se s tím lidstvo také popere, pokud by se ale podařilo díky koronaviru snížit poprvé za existenci průmyslového komplexu a globalizace emise CO2, lze předpokládat, že to bude první a na dlouho opět jediný úspěch civilizace, za který ale civilizace vlastně ani nebude moci, jen takový vedlejší efekt poklesu ekonomické aktivity. Ale mohlo by to ukázat směr v možném řešení. Zatím je odhad poklesu spotřeby ropy 2,5 mld barelů denně (IEA březen, 2020)

Je složité uvažovat o tom, zda přelidnění planety a tlak na zdroje má sloužit něčemu většímu, třeba aby se lidstvo vydalo kolonizovat blízký vesmír, je ale poměrně jednodušší poukázat na to, že si budeme muset projít nějakou sérií krizí, než pochopíme, že planeta Země je náš společný domov, a že jako druh nadaný schopností svoji planetu i zničit, jsme za ni alespoň okrajově, z naší podstaty, odpovědní.

Katka Pazderů
Autorka učí zemědělství, zelinaří, včelaří, členka Zelených na Kladně